Mezi kopci / září 2015
.
Kárati své dítko přezmoc,
houfně mysleti si, že činu k dobru je.
To útlé, co spalo u tě o noc,
to malé, plakavé, co vzteklo ďáblu.
.
Mládě vykynuto pravým žalem,
neutišně mrská svými konci.
Sama matka se svým darem,
bezmoc nahá, stojí, mezi kopci.
.
Pod sluncem mraky jen nechce,
mraky ovíjí si strmé skály.
Shora bílé, vypadají lehce,
tu shodně, co od pramene páry.
.
Copyright © 2014-2020, Tomáš Jiras