Modlitba k rozumu

Modlitba k rozumu / únor 2017

 

 
Život co žil, život co býval v krásné zemi.
Ten co člověk bezdušně vyhnal a střílel když pil.
I ten co žije skrytě ve zbytcích porostu,
i ten co křídla má a raděj utíká.
 

 

Zvěř co jde vidět v létě,
zvěř co chytneš do pasti,
zvěře vidět v zimě lépe,
život, jeho strasti.
 

 

Zvěř schovaná před tebou,
 ptáci se lekají,
Vydry rády ryby,
před pytláky prchají..
 

 

Člověk hospodář, člověk sobec, 
člověk, který starat se musí o zbytek.
Člověk na stráži, z mnoha pitomec,
i může za úbytek.
 

 

Člověk žhář co dělá bordel,
i člověk lhář a sympatizant.
Člověk u nádrže žije s blahem co si dones,
i člověk, co tu nechá každý korbel.
 

 

I člověk lovec s prutem. 
Člověk černá duše šlape všude jak se chce.
I člověk slušný na výletě,
,člověk kochajíc se zlatem..
 

 

Sýkory modrohlavé, i babky s parukou.
Skřivan v poli sedí dál.
Sojky křičí na stráži:
,,Bacha!! Traktory už vyráží!“
 

 

Volá: jdou si pro nás! 
Prase leží v úrodě, nohy nahoře.
Myši mají štěstí trocha v ďurce,
bacha na jed všichni,
jezevci  v noře.
 

 

Jen tak šlapeš po hmyzu,
kosíš trávu motýlům.
Stavíš silnice i koleje,
seješ pro svou koblihu.
 
 

 

V tropech sázíš palmy,
 na místech, kde ještě včera chodili tvoji příbuzní.
Jíš vše co můžeš, bez ohledů.
Sobecky koukáš po slevě
dostáváš mlsky od tety i mámy.
Pomalu blížíš se popravě.
 

 

Řežeš větve, kácíš stromy,
odvážíš dřevo, tvoříš polomy.
Ničíš jungli, ničíš sebe.
Zakládáš pole, povrchové doly.
 

 

Střílíš sebe, střílíš opi,
zabíjíš plazy, trháš sítě.
Jsi ďábel pro ně!, jsi zrůda pro lemury.
Jsi země dítě, jsi dítě obludy.
 

 

Prase není prase,
prase není dobytek.
Prase to je člověk,
co zasluhuje úbytek.
 

 

Tady, daleko od tropů sedíš,
v létě, zimě, v křesle klidně.
Neslyšíš to naříkání z dálky.
Pláč malých, větších, opic, mloků.
Nakupuješ, klidně platíš dárky,
slyšíš auta a sem tam cizí vrků.
 

 

Povstaň z popela,
zaraž se na chvíli.
Slyš jak v dálce o pomoc kvílí,
slyš a ciť jak to tam vypadá.
 

 

Pláčí tam matky, pláčí tam děti.
Krve teče tolik nad propastí.
Jsi sobec a ta největší kurva,
Jsi, žiješ v domněnce štěstí.

 

 <=zpět na Poezie                                    Copyright © 2014-2019 , Všechna práva vyhrazena autorem.