Čajovna p. Cé

 

ČAJOVNA P. CÉ / květen 2015 

 

V poslední večer,

kdy končí čajovna.

S ní i naše mládí zběsilý.

Chodíš jak kačer a šlapeš do hovna.

Lehce se zklátíš jak opilý.

 

S historií už těžko hnem,

návrat snu tady nežijé.

Se vzpomínky padáš do kolen,

sen reality ubije.

 

Radůza u meče,

srká své víno.

Honem hoď džbán než zhasnou!

Cifí rád donese,

bublá si Zdíno,

Ten dávno má ji jasnou.

 

V poslední večer,

kdy zavíraj vrata nám,

platíš naposled a kráčíš.

Utneš to mečem,

ty chvíle ze zlata,

s mozkem jak led odcházíš..

 

DÍKY  Vám, pane CÉÉÉ,

za tohle místo,

takže čau a jednou nashle.

Zařvěte VŠICHNI NÉÉÉÉ,

že neni všem jisto,

že nikdo nechce sedět za sklem.

<=  zpět na Psané

                                                                                   Copyright © 2014-2020, Tomáš Jiras

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.