Den Systému 12/2014
Na povel vylévat city,
na povel se usmát,
V ten nařízený den,
vypouštět radost.
Myšlenky třídit jemnými síty,
sníst a nechat dozrát.
V onen bezedný den,
kdy nezalézáš pod most.
Doba cizí, krásná i zlá,
co nedovolí ležet.
Tekoucí zlato ryzí v její záři plá,
nedovolí utéct, běžet.
Byznys, dukáty, voddělat a dát,
lehce jak najíst se a poté sedět.
Být ve střehu, prádlo čisté na své tělo drát,
sedět, nemyslet a trpně hledět.
Krásné chvíle se svou krví na židli pevné.
Rozprávění, darování, trochu chleba.
U stolu, pospolu, dary drahé levné,
však někdy je to potřeba.
Copyright © 2014-2022, Tomáš Jiras